TAP Maxova hra

TAP není mrtvý

Co se stalo s TAP 2 a co se bude dít dál

            Jsou to čtyři měsíce, co jsem byl u ukončení produkce nezávislého filmu o Magic: the Gathering, TAP 2: Hra o Čest. Během této doby mi chodila spousta e-mailů ohledně toho, jak se věci mají, a po čtyřech měsících tyto zprávy od fanoušků filmu stále dostávám.

 

Nejprve jsem si nebyl jist, jestli je dobré veřejně oznámit to, co se stalo, a rozhodl se nejdřív získat nějaký odstup od věci samotné, abych mohl vidět to, co se stalo, z lepší perspektivy, než s tím půjdu ven. Mezitím jsem reagoval na e-maily, jejichž odesílatelé se ptali, co se stalo, nejlépe, jak jsem v ten moment mohl; byl to také jeden z mailů, který jsem dostal dnes (31. 10. 2013 v době psaní této zprávy) který mě přesvědčil, že je správný čas zveřejnit to, co se stalo.

 

Ze všeho nejdřív bych chtěl poděkovat fanouškům TAPu za jejich velkou podporu. Ať už v podobě desítek e-mailů, které jsem dostal, stále se zvyšujícího počtu stažení nebo počtu shlédnutí na youtube – a co se týče přímo youtube, jedna z věcí, za které jsem opravdu vděčen, je poměr „Likes“ získaných u tam zveřejněné Maxovy hry. Během psaní tohoto reportu tento počet dosáhl 125 „Likes“, čímž úspěšně vyvažuje poměr 12:1 ku označení „Nelíbí se mi“. Co mě ale stále ohromuje a udivuje do dnešního dne je, že po úvodním zveřejnění si film stále nachází své diváky.

 

Bylo třináctého července a měli jsme už delší dobu „roztočeno“. Náhle jsem dostal zprávu od čtyř hlavních herců Karla, Tomáše, Joea a Martina, požadujících, abych odstoupil od filmu jako režisér na pozici výkonného producenta, a abych nalezl nového režiséra a scénáristu, jinak nebudou pokračovat ve své práci na filmu. Tento pokus o změnu směru filmu přišel bez předchozích varování nebo snah domluvit se na lepších podmínkách.

Některé z prezentovaných argumentů pro mé odstoupení bylo stavěno tak, že jsem se choval k hercům jako k levné pracovní síle a sám neměl správný přístup k natáčení filmu. Že jsem nepřijímal rady (ačkoli jsem byl na expertíze štábu zcela závislý) a nedokázal zaujmout perspektivu potřebnou pro to, aby byl film dobrý (přestože jsem věnoval svůj volný čas zejména studiu kinematografie, abych předešel opakování chyb). Muselo za tím být něco dalšího, ale co, na to jsem nikdy nepřišel.

 

Byl jsem šokován – zpráva mi přišla den před velkým natáčením na pronajatém Jinonickém hřbitově, kterého se účastnilo dvacet potvrzených komparsistů a mnoho provázaných členů štábu, připravující se na tento den dva týdny předem. Jedna z prvních věcí, co jsem udělal, byla, že jsem kontaktoval štáb ohledně toho, co se stalo, a i oni byli překvapeni. Ptali se mě proč se to stalo, ale to já nevěděl.

 

V takovou chvíli se už nedalo nic moc udělat, pro film toto bylo naprosté vytržení z fungování. Nedalo příliš práce poznat, že hlavním úmyslem mě bylo z filmu vyřadit – a protože bych nebyl schopen dokončit TAP 2 bez hlavních herců, rozhodl jsem se do věcí už zbytečně nemíchat. Odstoupil jsem z filmového štábu, ohlásil to v naší facebookové skupině spolu s přáními štěstí zbytku štábu TAP 2 a rozloučil se členy této skupiny s poděkováním za jejich srdečné výkony na TAP 2, bez kterých bych to nezvládal. Během obesílání štábu mi přišla zpráva od jednoho z herců, zněla asi takto: „Koukni se na tu zprávu, co jsme ti poslali, vážně bys ses měl zamyslet!“

A to jsem udělal. Poslední mou zprávou do tohoto skupinového chatu bylo, že hercům odpouštím a odpojil se z něj. Opravdu jsem doufal, že se z nás po natáčení stanou opravdoví přátelé a budeme vzpomínat na to, co jsme zažili, po tom, co jsem se takto skamarádil právě s Mikolášem (Maxem).

 

Kdokoli, kdo sledoval TAP 1 a 2 během jejich natáčení ví, že filmy byly výsledkem tvrdé a srdečné spolupráce na konečném filmu, který sice nevládl kvalitou moderních blockbusterů, ale měl jiné kvality nezávislého filmu, na kterém pracovalo mnoho umělců z různých odvětví filmu. Mohl jsem pouze odhadovat, co se stalo; kamarád, taktéž hrající karty Magic se mi svěřil, že zřejmě hercům stoupla sláva do hlavy a čekali holywoodskou kvalitu pokračování – a když viděli, že je tu zase „jenom“ nezávislý film, rozhodli se odstoupit. Jiná interpretace, kterou jsem slyšel, byla, že jsem je nedokázal přivést „k Holywoodu“ a tak mě neviděli jako důvěryhodnou osobu.

 

A na tom opravdu něco je; nikdy jsem neznal žádného bohatého sponzora, který by do filmu nalil mnoho peněz, nebo měl kontakty se schopnými producenty. Jednou jsem dokonce tuto nabídku odmítl, protože by se z filmu vytratila ona „nezávislá“ kvalita. Mohlo se natáčet RED kamerami a lidé mohli dostat zaplaceno, ale už by to nebyl ten TAP 2, který by se líbil stejným lidem jako TAP 1. Neříkám, že jsme byli uvězněni ve stejných problémech, jako s prvním filmem; všichni z nás se naučili mnoho užitečného a věnovali svůj čas na práci na nedostatcích. Ale, jak jsem již zmínil – něco, co se dotknulo srdcí diváků v TAP 1 by se už znovu neobjevilo.

Do dnešního dne jsem stále docela neporozuměl tomu, co se ten den stalo, kdo se rozhodl toto odstartovat a co za výsledek herci očekávali. Co ale vím, je, že nikdo nepokračoval v práci na TAP 2 a ponechal tak příběh party z Fireballu nedokončen.

 

K fanouškům prvního filmu mám velkou zodpovědnost a respekt a rád bych ho stále vyjádřil skrz pokračování. Přestože bylo nutné se rozloučit s filmem jako médiem, skrz který by byl příběh TAPu 2 odvyprávěn, začal jsem pracovat na dvou knížkách, sdělující příběh party z Fireballu. Knížky budou doprovázeny fotkami, zápiskami, příběhy a dalšími suvenýry z natáčení, spolu s komiksem, zobrazující události, které se udály ve scénáři obou filmů. Nezapomněl jsem, ani se dobrovolně nezbavil práce na TAPu; pouze jsem potřeboval nějaký čas mimo, abych se zase dostal do tvůrčího stavu a mohl pracovat na tomto příběhu.

Budu informovat příznivce filmu o stavu knížek na stejných stránkách, jako byly použity pro první film (www.maxovahra.com, a samozřejmě naše facebook / Twitter stránky). Diváci prvního filmu budou moci poznat pokračování příběhu party z Fireballu v druhém díle a znovu si užít dobrodružství skupiny. Je čas dokončit příběh, na který jste čekali!

 

S pozdravem,

Kamil Beer

31. 10. 2013